Josef Knap

Josef Knap
Josef Knap
Narození	28. července 1900; Podůlší u Jičína; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	13. prosince 1973 (ve věku 73 let) nebo 13. února 1973 (ve věku 72 let); Praha; Československo
Národnost	česká
Povolání	spisovatel, jazykovědec, básník, literární kritik, autor dětské literatury, překladatel, redaktor, historik a kritik
Nábož. vyznání	katolická církev
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Knap (28. července 1900 Podůlší u Jičína^[1] – 13. prosince 1973 Praha) byl český prozaik, básník a literární kritik, spolu s Františkem Křelinou čelný představitel ruralistické literatury.

Život

Narodil se v Podůlší u Jičína v rodině chalupníka Antonína Knapa a jeho manželky Anny, rozené Konůpkové.^[2]

Gymnázium ukončil v roce 1919 a v roce 1924 vystudoval moderní literaturu na filosofické fakultě University Karlovy. V meziválečném období procestoval pak řadu evropských zemí, mezi nimi Německo, Švédsko, Norsko, Itálii a Francii. Více než 25 let (1925–1951) pracoval v divadelním oddělení Národního muzea, které později vedl. Za nacistické okupace prošel totálním nasazením. V letech 1945–1948 byl členem Moravského kola spisovatelů.

Kvůli náboženskému tónu jeho literárních prací se stal v 50. letech obětí politických procesů s katolickými intelektuály: v roce 1952 byl odsouzen k jedenácti letům vězení. V době jeho věznění v pankrácké věznici jemu, J. Zahradníčkovi a F. Křelinovi pomohl dozorce Václav Sisel. Zachránil mnohé básně a texty těchto vězněných autorů. Ukryl je na své chatě a to až do r. 1968. J. Knap byl nakonec propuštěn již v roce 1955 kvůli onemocnění rakovinou. Když se poměry na konci 60. let přechodně uvolnily, byl v roce 1967 soudně rehabilitován. Po propuštění pracoval jako stavební dělník, až později získal zaměstnání v Památníku národního písemnictví.

V 60. letech se zabýval dějinami divadelních společností – na základě této své práce vydal knihu Umělcové na pouti v roce 1961.

Zemřel v Praze, pohřben byl v Železnici.

V roce 1997 vyšly knižně Knapovy vzpomínky nazvané Bez poslední kapitoly.

Zajímavost

Když byly 7. května 1939 slavnostně pohřbeny ostatky Karla Hynka Máchy na pražském Slavíně, nesli jeho rakev Josef Hora, Jaroslav Seifert, František Halas, František Sekanina, František Kropáč a Josef Knap.^[3]

Dílo

Knapovo dílo kombinuje realistické a impresionistické prvky. Inspiraci pro svoji literární tvorbu nacházel u severských autorů a z českých např. u Antala Staška, Karla Václava Raise a impresionisty Fráni Šrámka. Většinu témat svých děl věnoval zcela v duchu ruralismu venkovskému životu.

Sbírky povídek

Píseň na samotě (1924) – povídková kniha
Zaváté šlépěje (1929–1940) – povídková kniha
Žloutnou stráně (1929)
Polní kytice (1935) – povídková kniha
Trojlístek (1943) – kniha zaměřená na mladší čtenáře, obsahující 3 povídky
Čas kopřiv (1970) – povídkový soubor vydaný k autorovým 70. narozeninám, část nákladu byla zabavena

Romány

Ztracené jaro (1922)
Réva na zdi (1926) – román s tématem selství; sedlák Kašpar je na syna Josefa tvrdý, jedná s ním hůř než s čeledínem; Josef se zamiluje a ožení, otec jej nechá bydlet na statku, ale odveze si všechen majetek a syn tak musí začít od píky
Muži a hory (1928) – román z prostředí slovenského Liptova, o životě domorodých pastevců
Vysoké jarní nebe (1932) – román s tématem krize mladého manželství
Cizinec (1934) – tragický příběh hospodáře-ztroskotance
Puszta (1937) – román z prostředí české kolonizace v jižní části Podkarpatské Rusi
Dívčí hlas (1938) – úředník se dostává do těžké situace, když se po rozvodu stará o svoji dcerku.
Věno (1944) – román v podkrkonošské vesnice
Dokud vane vítr (1968) – budoucí herečka jede přes otcův zákaz do Prahy, aby viděla položení základního kamene Národního divadla.
Vzdálená země (1969) – příběhem o promarněném životě; hrdinou je vesnický lékař, který ve válce ztratí přítele; až díky tomu si uvědomuje, jak důležitá pro něj musí být jeho dcera dceři.
Bez poslední kapitoly (1997) – vzpomínková kniha

Odborné práce o divadle

Hilbert (1926)
Zöllnerové: Dějiny divadelního rodu (1958)
Umělcové na pouti: České divadelní společnosti v 19. století (1961)
Čtyři herečky: Spurná, Vojtová, Brzková, Beníšková (1967)

Literárně-historické práce

Alej srdcí (1920) – debutová kniha esejů věnovaných českému poválečnému básnictví
Úvod do krásné literatury (1924)
Cesty a vůdcové: k literatuře let dvacátých (1926)
Básníci selství (1932)
Fráňa Šrámek (1937)
Literatura české půdy (1939)
Selma Lagerlöf (1949) – studie o této významné švédské autorce

Básnické sbírky

Neznámému bohu (1929)
Zaslechnutý hlas (1997) – verše z vězení

Odkazy

Reference

↑ výpis z matriky narozených. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ Matrika narozených Železnice – okres Jičín, 1872–1912, s. 44 (snímek 47)[1]^{[nedostupný zdroj]}
↑ Sprostý zločinec Josef Knap. Plus [online]. 2020-07-31 [cit. 2021-11-02]. Dostupné online.

Literatura

HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939). Praha: Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6.
PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech: 1918–1945. Praha: Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6.

Související články

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Knap
Seznam českých spisovatelů

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Knap na Wikimedia Commons
Pořad Českého rozhlasu Plus: Sprostý zločinec Josef Knap; obsahuje unikátní archivní nahrávky s hlasem Josefa Knapa a ukázky z jeho děl.

[1] výpis z matriky narozených. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

[matrika-2] Matrika narozených Železnice – okres Jičín, 1872–1912, s. 44 (snímek 47)[1]^{[nedostupný zdroj]}

[3] Sprostý zločinec Josef Knap. Plus [online]. 2020-07-31 [cit. 2021-11-02]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]